Rod Jana Járy
Roku 1682 byla usedlost připsána Janovi Járovi hodnotě 40 zlatých . Na platy z kostelních krav a na opravu stavení mu bylo odepsáno 26 zlatých. Ve zbytku 14 zlatých bylo zahrnuto 7 zlatých pro Mařenu. Částku pro vrchnost měl Jan splácet po 1 zlatém ročně. Jan umírá a následovně grunt dědí 9.prosince 1716 jeho nejstarší syn Jan. Grunt má rovněž hodnotu 40 zlatých. Na opravu budov mu vrchnost odečetla 18 zlatých. Mimo to Jan musel vyplatit po 5 zlatých a 30 krejcarech své sourozence – Matouše, Martina, Kateřinu a Dorotu.
Po smrti Jana na konci roku 1743 dědí grunt jeho syn – Jan. Grunt dědí v hodnotě 80 zlatých 12.prosince 1743. Ten si bere za ženu Madlenu,se kterou žije na gruntě až do své smrti v roce 1770. Po jeho smrti je grunt připsán jeho synovi Petrovi Járovi 28.dubna 1770 za přítomnosti rychtáře Františka Slavíka a vdovy po Janovi – Madleně. Petr musí vyplatit svého bratra 20 zlatých. Petr hospodaří na gruntu spolu se svou ženou Annou, po Petrově smrti hospodaří Anna nějaký čas sama. Následně se provdala. Syn Josef Jára z druhého manželství se ujal hospodářství 13.října 1808 a grunt mu byl zhodnocen na 565 zlatých. Již v roce 1829 ale Josef Jára zemřel a zanechal vdovu Kateřinu a nezletilou dceru Annu, která se vdala za Tomáše Piheru z Jetenovic.
Novomanželé museli vyplatit - Františce Járové 50 zlatých konvenční měny, Rozárii Járové 75 zlatých kromě krávy, 2 ovcí 3 zlaté a 13 krejcarů. Matce nevěsty museli vyplatit 39 zlatých 18 krejcarů a ovce. Františka Járová brzy zemřela a její podíl byl rozdělen mezi její děti. Kromě toho museli vyplatit i sourozence nevěsty Anny - Marii, Kateřinu, Josefu a Tomáše po 60 zlatých a vdově výměnek. Ženich Tomáš Pihera dostal od svého otce 240 zlatých, pár volů, 2 krávy a pro Rozálii Járovou 33 zlatých, 12 krejcarů a 1 krávu a 2 ovce.
Následně již nikdo s příjmením Jára na gruntu č.p. 22 nebydlel.
Hospodářství přebírá jeho syn František v roce 1922. Oženil se s Alžbětou Šrámkovou z Velkého Boru 12. Měli spolu 5 dětí – Františka, Karla, Marii, Jaroslava a Alžbětu. Syn František je za II.světové války nasazen v roce 1943 do Helbornu v Něměcku.
Dcera Marie, která se narodila v roce 1925 se po smrti matky stává majetníkem obytného stavení pod došky, stáje a hořejší zahrady. Pro zchátralost stavení se přestěhovala do družstevního bytu ve Velkém Boru č.p. 63. V roce 1953 se jí narodil syn Jaroslav. Bratr Marie – Jaroslav Jára, který se narodil v roce 1927, dostal od rodičů do svého vlastnictví nově postavenou velkou stodolu a dolejší zahradu. Jaroslav stodolu přestavěl na obytný dům č.p. 100.