Historie rodiny Grau je více než 200 let pevně spojena s Postřelmovem, v matrikách Postřelmova se toto příjmení objevuje ale až na konci 18.století. Dle rodinné legendy
rodové kořeny pochází z Pruska a na území českého království přišel první Grau jako doprovod sloužící svému pruskému pánovi. O jeho příchodu se nedochovaly žádné informace, ani přesně kdy a z které části tehdejší pruské velmoci dorazil.
Co jej přimělo přestěhovat se z Pruska na zábřežské panství? Přišel rovnou do Postřelmova až na přelomu 18. a 19. století, nebo se usadil v jeho okolí a do Postřelmova se přestěhoval později? Jak se jmenoval první nositel příjmení Grau, který vstupuje na české území? Několik klíčových otázek – a v této publikaci se pokusíme alespoň na některé z nich najít postupně odpověď.
Prusko se stává na konci 17. století nejvýznamnější a také nejsilnější evropskou velmocí. V rámci rozšiřování svého mocenského vlivu pokračuje v osídlování okolních zemí, z části i ovlivněné mocenským ústupem vlivu Osmanské říše po jejím neúspěšném obléhání Vídně v září 1683. To se týká především migrace do oblasti Uher, ale s ní související přechod osídlenců přes naše území nastartoval i pozvolné osídlování oblasti východních Čech. V rejstříku Lánové vizitace z druhé poloviny 17.století ani v Berní rule ze stejného období se příjmení Grau neobjevuje. Odkud tedy nositelé tohoto příjmení přišli?
Náš příběh začíná ve druhé polovině 17. století. Jedna z rodinných legend vypráví, že do oblasti zábřežského panství přichází z Pruska se svým pánem dva sloužící, kamarádi Grau a Sonntag. Usazují se ve vsi Třebařov. Při procházení třebařovských matrik nacházíme záznamy k rodině Grauů již začátkem 18. století. V roce 1723 si bere v Třebařově Elisabetha Grauová za manžela Johana Heegera. Jméno rodičů nevěsty bohužel není v matrikách uvedeno, ale lze předpokládat, že otec nevěsty mohl být onen sloužící Grau, který dorazil do Třebařova z Pruska.
Následně v roce 1744 nacházíme druhou informaci o svatbě Marie Grauové s Václavem Heedrichem.
A konečně první mužský nositel příjmení Grau – Václav (Wenzel) si bere za manželku 13. července 1790 Johannu Peltzlovou. Václav byl synem Františka Graua ze vsi Třebařova.
Deset let po svatbě se Václavovi a Johanně rodí syn Petr Grau (*1800), který v první polovině 19. století opouští rodný Třebařov a stěhuje se do přibližně 25 kilometrů vzdáleného Postřelmova.
V červnu 1828 si Petr Grau (*1800) bere ve věku 28 let za manželku o rok starší Juditu Horáčkovou, dceru Jana Horáčka. Hned v únoru následujícího roku se jim narodila dvojčata Petr a Pavel a v roce 1833 k nim přibyla i sestra Ludmila, která však v dubnu 1851 umírá ve věku 19 let na plicní tuberkulózu. Od dvojčat Petra a Pavla (*1829) se v budoucnu odvíjejí dvě hlavní rodové linie.